JAMU v Brně - Aktuality - Studenti JAMU chystají slavného Ibsenova Peer Gynta

Studenti JAMU chystají slavného Ibsenova Peer Gynta  

Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.

E. M. Remarque

  

Známé veršované drama Peer Gynt napsané norským spisovatelem Henrikem Ibsenem v roce 1867 si jako další titul vybrali studenti Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Rozsáhlou hru ve studiu Marta připravil režisér Juraj Augustín s dramaturgyní Kateřinou Menclerovou. První premiérové uvedení se na scéně Divadelní fakulty JAMU uskuteční v neděli 15. prosince v 19 hodin. Na dva následující večery ve stejný čas jsou plánovány první reprízy.

 V hlavní roli „arcilháře, prášila a tlučhuby“ uvidí zájemci Jana Řezníčka. Dramatický svět Peera Gynta je však zabydlený desítkami plnokrevných postav, skřítky, trolly, rozmlouvajícími stébly trávy i ptačími hlasy. Tuto rozmanitou změť budou společně vytvářet studenti absolventského čtvrtého ročníku činoherního herectví z ateliéru profesora Ivo Krobota.

„Můžeme snadno strávit život tím, že chceme pořád něco jiného. A ještě něco jiného. A ještě něco… Žijeme v době nekonečných možností. Umíme si z nich ale vybrat?,“ ptá se mladý režisér. Ve slavném Ibsenově dramatu z mrazivých norských fjordů podle něj tepe naše doba. A s dramaturgyní výmluvně dodává:“ Všichni jsme totiž švagři Peera Gynta!“

Peer Gynt je proslulý klasický text, který je logicky dobou svého vzniku stávajícímu času už hodně vzdálený. „Pro nás je však navýsost aktuální svým tématem. Tématem „našeho“ Peera je neschopnost být šťastný. Dnešní člověk si je (stejně jako Peer) ve světě nekonečných možností vždy příliš bolestně vědom těch variant, které nevyužil. A ty ho neustále pronásledují. Svádějí. Provokují,“ zdůraznila dramaturgyně.

A hlavní hrdina podle inscenátorů právě pro tyto nekonečné či nevyužité možnosti zcela zapomíná na vše, pro co se původně rozhodl. „Nemá stání. Nemá kotvu. Nemá kořeny. Není si vědom žádného údělu na tomto světě. Ztrácí se. Neví, jaká má být jeho cesta životem, ale na jednom místě stát taky nevydrží. Neví, kdo nebo co by mu s výběrem té cesty měl poradit.  Všichni bohové i autority už jsou zapomenuty, ztraceny či devalvovány,“ dodává Augustín ke svému režijnímu konceptu.

Všechno kolem Peer Gynta podle mladých tvůrců ukazuje, že on si svou životní cestu může vybrat sám: „ Ale jeho jímá panika – podle čeho se mám, sakra, rozhodovat? A jak vím, že jsem se rozhodl dobře? Nebyla by lepší ta možnost druhá? Osmnáctá? Stoprvá?“

Symbolické drama s mnoha významovými rovinami zahrají studenti v překladu Josefa Bruknera a Josefa Vohryzka. Scéna a kostýmy jsou dílem Barbory Konečné.  Mnoho zajímavých informací a záběrů z přípravy inscenace lze najít na FB stránce inscenace na adrese  https://www.facebook.com/PeerGynt2013?fref=ts

Luboš Mareček

 

„Všechno bys chtěl mít. A nic.

Máš možnosti! A bez hranic!

Však každá z nich tě škrtí.

Osmá, pátá, šestá, třetí.“