Somebody to Love

Dávno pradávno. Hostinec s plačtivým manželem a panské sídlo s honosnou obrazárnou. Od nepaměti přislíbený sňatek. Manželství šťastná i nešťastná. Šibalské švihácké dámy i páni. K tomu pár loupežníků, písně a pět sestřenic. A co víc? Ke komedii netřeba už nic.

Tak trochu výtržnickou komedii napsali Hana Pavelková a Pavel Drábek přímo pro čtvrtý ročník činoherního herectví na motivy divadelních trháků 18. století: The Beaux Stratagem (1707) od George Farquhara, The Belle’s Stratagem (1780) od Hanny Cowley, She Stoops to Conquer (1773) Olivera Goldsmithe nebo Le Barbier de Séville (1773) od Pierra de Beaumarchaise.

Inscenace Cucumis sensus nevychází z klasické dramaturgické struktury. Nevypráví lineární příběh, nýbrž otevřeně zpochybňuje vlastní užitečnost i smysl. Děj se nese v duchu futuristického rituálu, volného řetězce obrazů, gest, otázek a situací, které se vracejí v cyklickém rytmu.
Monodrama vychází z posthumanistického světa. Odehrává se v době po člověku. Éra antropocentrismu skončila a nastává cucumocentrismus. Středem existence, civilizace i paměti se stává okurka.
Hlavní postava hry, Kulturní vědomí, je bytostí, která se z budoucnosti přenesla zpátky do roku 2025. V tomto návratu hledá odpovědi na mnohé otázky: Co je kultura a jaký je její smysl? Existuje vůbec nějaký? Může existovat mimo logiku užitku a produkce?
Hra staví diváka před sérii momentů, které oscilují mezi absurditou, poetickou krásou a krutou upřímností.

Inscenace Cucumis sensus nevychází z klasické dramaturgické struktury. Nevypráví lineární příběh, nýbrž otevřeně zpochybňuje vlastní užitečnost i smysl. Děj se nese v duchu futuristického rituálu, volného řetězce obrazů, gest, otázek a situací, které se vracejí v cyklickém rytmu.
Monodrama vychází z posthumanistického světa. Odehrává se v době po člověku. Éra antropocentrismu skončila a nastává cucumocentrismus. Středem existence, civilizace i paměti se stává okurka.
Hlavní postava hry, Kulturní vědomí, je bytostí, která se z budoucnosti přenesla zpátky do roku 2025. V tomto návratu hledá odpovědi na mnohé otázky: Co je kultura a jaký je její smysl? Existuje vůbec nějaký? Může existovat mimo logiku užitku a produkce?
Hra staví diváka před sérii momentů, které oscilují mezi absurditou, poetickou krásou a krutou upřímností.

Dávno pradávno. Hostinec s plačtivým manželem a panské sídlo s honosnou obrazárnou. Od nepaměti přislíbený sňatek. Manželství šťastná i nešťastná. Šibalské švihácké dámy i páni. K tomu pár loupežníků, písně a pět sestřenic. A co víc? Ke komedii netřeba už nic.

Tak trochu výtržnickou komedii napsali Hana Pavelková a Pavel Drábek přímo pro čtvrtý ročník činoherního herectví na motivy divadelních trháků 18. století: The Beaux Stratagem (1707) od George Farquhara, The Belle’s Stratagem (1780) od Hanny Cowley, She Stoops to Conquer (1773) Olivera Goldsmithe nebo Le Barbier de Séville (1773) od Pierra de Beaumarchaise.

Dávno pradávno. Hostinec s plačtivým manželem a panské sídlo s honosnou obrazárnou. Od nepaměti přislíbený sňatek. Manželství šťastná i nešťastná. Šibalské švihácké dámy i páni. K tomu pár loupežníků, písně a pět sestřenic. A co víc? Ke komedii netřeba už nic.

Tak trochu výtržnickou komedii napsali Hana Pavelková a Pavel Drábek přímo pro čtvrtý ročník činoherního herectví na motivy divadelních trháků 18. století: The Beaux Stratagem (1707) od George Farquhara, The Belle’s Stratagem (1780) od Hanny Cowley, She Stoops to Conquer (1773) Olivera Goldsmithe nebo Le Barbier de Séville (1773) od Pierra de Beaumarchaise.

Dávno pradávno. Hostinec s plačtivým manželem a panské sídlo s honosnou obrazárnou. Od nepaměti přislíbený sňatek. Manželství šťastná i nešťastná. Šibalské švihácké dámy i páni. K tomu pár loupežníků, písně a pět sestřenic. A co víc? Ke komedii netřeba už nic.

Tak trochu výtržnickou komedii napsali Hana Pavelková a Pavel Drábek přímo pro čtvrtý ročník činoherního herectví na motivy divadelních trháků 18. století: The Beaux Stratagem (1707) od George Farquhara, The Belle’s Stratagem (1780) od Hanny Cowley, She Stoops to Conquer (1773) Olivera Goldsmithe nebo Le Barbier de Séville (1773) od Pierra de Beaumarchaise.

Dávno pradávno. Hostinec s plačtivým manželem a panské sídlo s honosnou obrazárnou. Od nepaměti přislíbený sňatek. Manželství šťastná i nešťastná. Šibalské švihácké dámy i páni. K tomu pár loupežníků, písně a pět sestřenic. A co víc? Ke komedii netřeba už nic.

Tak trochu výtržnickou komedii napsali Hana Pavelková a Pavel Drábek přímo pro čtvrtý ročník činoherního herectví na motivy divadelních trháků 18. století: The Beaux Stratagem (1707) od George Farquhara, The Belle’s Stratagem (1780) od Hanny Cowley, She Stoops to Conquer (1773) Olivera Goldsmithe nebo Le Barbier de Séville (1773) od Pierra de Beaumarchaise.