Archiv autora: Marek Kokeš
Vyhlášení Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU
JAMU spouští web v novém vizuálním stylu
Janáčkova akademie múzických umění uvádí do provozu nové webové stránky, které jsou určené pro studenty, pedagogy a zaměstnance. Informace o aktuálním dění na této veřejné vysoké škole, její struktuře či historii zde ale najde i celá široká veřejnost a sympatizanti akademie. „Webové stránky spouštíme navíc v novém vizuálním stylu, jehož aplikaci škola v minulých měsících úspěšně dokončila,“ uvedl prorektor pro vnější vtahy doc. MgA. Vít Spilka.
Novým webem i vizuálním stylem reaguje škola na měnící se potřeby studentů i veřejnosti. Nejčastějšími návštěvníky jsou uchazeči o studium, proto jsou stránky zaměřeny na to, aby zájemci snadno zjistili, jaké studijní programy je možné na škole studovat, jaké podmínky přijímacího řízení je nutné splnit, jaké má škola zahraniční kontakty a mezinárodní aktivity, případně kterým dalším činnostem se JAMU v umělecké oblasti věnuje. Nové stránky si rovněž kladou za cíl zvýšit komfort uživatelů z řad širší veřejnosti a nabízet přehled o dění na JAMU, prezentovat významnou studentskou tvorbu, zprostředkovávat informace o připravovaných akcích. Web vizuálně sjednocuje dosud rozdílné stránky fakult a rektorátu, což přispívá k ucelené prezentaci školy.
„Silný trend institucí zavádět jednotné vizuální styly, které by co nejlépe podtrhly poslání i samotnou identitu té které instituce, je dominantním průvodním jevem posledních desetiletí. Souvisí přímo se stále větší snahou se výrazně prosazovat ve virtuálním prostředí i s marketingovými strategiemi privátního sektoru, jehož úspěšnost je na kvalitní vizuální sebe-prezentaci přímo závislá (zvláště nutností se výrazně odlišovat od konkurenčního prostředí). Souvisí také se strategiemi institucí veřejného sektoru, jehož součástí jsou rovněž vysoké školy,“ dodal Spilka.
Nový vizuální styl JAMU
Základní logotyp JAMU, která má dvě autonomní fakulty, si pohrává se zdvojením všech liter ve čtyřpísmenné zkratce. Tato se prolíná ve všech součástech a významných událostech spjatých se školou. Na novém logotypu pracovala škola se studiem NMDS, implementaci vizuálního stylu do všech merkantilních a dalších tiskovin dokončilo na jaře tohoto roku brněnské studio David Geč, které je také autorem grafického konceptu webových stránek.
Více info:
Prorektor JAMU doc. MgA. Vít Spilka o vizuálu a korporátní identitě JAMU pro magazín vysokých škol Universitas: https://www.universitas.cz/forum/4052-vizual-instituce-a-korporatni-identita-jamu
Mgr. Luboš Mareček, Ph.D.
marecek@jamu.cz
Aktuální informace v souvislosti s koronavirem
Krátce řečeno
Důsledně dodržujte hygienu a omezte cesty a osobní kontakt s jinými osobami na nezbytné minimum.
SARS-CoV-2 a COVID-19
Na území ČR dochází k šíření viru SARS-CoV-2 (dále jen „koronavirus“), který způsobuje koronavirové onemocnění COVID-19 (CO jako korona, VI jako virus, D jako nemoc – disease).
COVID-19 a jeho šíření
Způsob šíření onemocnění COVID-19 je podobný jako u chřipky: infikovaný při kašli nebo výdechu vypouští kapénky obsahující koronavirus, z nichž většina dopadne na blízké povrchy (stoly, nábytek, atd.). Lidé se infikují tím, že se dotknou kontaminovaných povrchů a následně si sáhnou do oka, nosu nebo úst, nebo vdechnou kapénky vypuštěné infikovaným. K přenosu může dojít také při pohlavním styku.
Onemocnění COVID-19 patří podle § 154 trestního zákoníku a nařízení vlády mezi tzv. nakažlivé lidské nemoci, jejíž zaviněné šíření je trestným činem (§ 152 a 153 trestního zákoníku).
Příznaky onemocnění COVID-19 jsou zejména horečka, kašel, dušnost, únava/malátnost a náhlá ztráta chuti a čichu. Horečkou jako příznakem onemocnění COVID-19 se rozumí tělesná teplota 37°C nebo vyšší.
Průběh onemocnění COVID-19 je u většiny nemocných mírný a dojde k jejich uzdravení. Riziko vážného průběhu stoupá s věkem a při oslabení imunitního systému nebo jiných zdravotních obtížích (např. diabetes, onemocnění srdce a plic).
SETKÁNÍ/ENCOUNTER – TASTE THE TIME
31. 3. 2020 – 4. 4. 2020
BE INTERNATIONAL- NEW JOINT STUDY PROGRAMME HISTORICAL PERFORMANCE COMING SOON!!!
Studenti muzikálu a činohry z JAMU nastudovali hru Zítra to spustíme od Václava Havla
Studenti muzikálu a činohry z JAMU nastudovali hru Zítra to spustíme od Václava Havla
Ve hře Zítra to spustíme vypráví její autor Václav Havel o událostech noci z 27. na 28. října 1918. Třicet let starý text nyní v režii Ivo Krobota nastudovali studenti absolvujícího ročníku muzikálového herectví a prvních ročníků činoherního a muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU. Inscenace neobvykle obsazená bezmála třemi desítkami účinkujících bude mít premiéru ve čtvrtek 18. října v 19 hodin ve školním Divadle na Orlí.
Hra je věnována Aloisi Rašínovi a dramatickým událostem zmiňované noci, jež předcházely vyhlášení samostatnosti republiky. Pro Havla netypický text vznikl rok před listopadovou revolucí a na objednávku Petra Oslzlého, stávajícího rektora JAMU. Scénář autor napsal pro scénickou revui ROZRAZIL – 1988 (O DEMOKRACII) brněnského Divadla Na provázku a HaDivadla.
„Obavy o osud republiky stoleté nejsou nyní o nic menší než o tu, která se v roce 1918 rodila,“ komentuje nadčasovost textu režisér Krobot. Ten svoji inscenaci vnějškově neaktualizuje, spíše klade důraz na jisté významové akcenty. Havel text napsal u příležitosti 70. výročí vzniku republiky v roce 1988, žánr i forma hry jsou velmi vhodné právě pro studentské divadlo. Hra se totiž z havlovské divadelní poetiky vymyká, nese prvky publicistického dramatu a je založená na hravosti a komunikaci s diváky. Kombinuje fakta s fantazií, používá prvky grotesky, komentuje děj, umožňuje improvizaci, nadsázku – to vše jsou podle Krobota výzvy, které mohou oslovit mladé divadelníky ale i diváky právě dnes.
Text podle režie jeho mladé svěřence nejvíce oslovil možností prověřit si svoje herecké schopnosti na scénáři nezvyklém nejen pro absolvující studenty muzikálu. Zřetelným důraz režie klade na manipulovatelný dav v podání zhruba dvaceti činoherců i studentů muzikálu z prvního ročníku. Nejen tento mohutný dvacetičlenný sbor ale celá inscenace byla výzvou také pro dva choreografy Davida Strnada a Laďku Košíkovou, kteří od jakoby typicky muzikálové choreografie postupují až ke groteskním sokolským a folklórním číslům. „Samotné repliky i texty písní jsou natolik inteligentní, poetické a krásné, že není nutné tvořit jakoukoli pohybovou vatu či dovysvětlovat, co by divák nepochopil. Je zážitkem s takovými texty pracovat, hovořit o jejich významu a znovu si uvědomit jejich sílu a především až děsivou nadčasovost,“ uvedl choreograf David Strnad.
Výprava Krobotovy inscenace se ponese v duchu groteskního vidění známého výtvarníka Rostislava Pospíšila. V své původní hudbě Zdeněk Kluka zase využívá citace od slavných dvojic, jako byli Voskovec a Werich, Suchý a Šlitr ale jde třeba až k Hašlerovi.
Havlova hra byla poprvé ve společném projektu Divadla na provázku a HaDivadla uvedena 21. října 1988. Do Brna na ni podle vzpomínek rektora JAMU Petra Oslzlého přijela tehdy i Olga Havlová. Děj se odehrává se v bytě pražského právníka Aloise Rašína. Autor zkombinoval historická fakta s vlastními dohady a komentáři. Podle režiséra Krobota divadelníci užili nyní i fakta, která nebyla v roce 1988 k dispozici a která by stejně v té době nemohla z jeviště zaznít.
Nejbližší repríza inscenace se uskuteční následující den po premiéře, dále při slavnostním uvedení 27. 10 ., poté 30.10., 31.10., 1.11. a 13.12. nebo 14. 12.
Mgr. Luboš Mareček, Ph.D.
Hamleta a tmu této tragédie rozpohybují studenti fyzického divadla z JAMU
Hamleta a tmu této tragédie rozpohybují studenti fyzického divadla z JAMU
Absolventská inscenace v podání studentů Ateliéru fyzického divadla z Divadelní fakulty JAMU nese výmluvný název Hamlet a tma. Nezvyklý pohybový titul vychází ze slavné tragédie a jeho premiéra se uskuteční pozítří 11. října v 19 hodin ve Studiu Marta.
„Když jsme společně četli Hamleta, dlouho jsme se zabývali dvěma otázkami,“ uvedl ročníkový pedagog a režisér kolektivního představení Pierre Nadaud. První otázka – zdánlivě čistě divadelní – se týkala způsobu prezentování Ducha zesnulého otce, který se korunnímu dánskému kralevici v úvodu hry zjeví. Hamlet se od svého mrtvého rodiče dozvídá, že ho zavraždil princův strýc Claudius. „Každý z našich návrhů předkládal určitou metafyziku a teologii, jíž jsme se snažili rozeznat a uznat. Hamletův svět je v tomto složitější než náš svět, který je plný tabu a nutí nás být ohledně těchto otázek skromnějšími,“ dodal Nadaud.
Podoba Ducha podle něj ovlivnila interpretaci použité hry, jejíž svět se velmi liší v závislosti na tom, zda je Duch představen jako zjevení, jako křik ztracené duše v očistci, strašidelná paměť, sen či třeba jen hlas, který mluví s Hamletovým vědomím. Druhý zásadní okruh, který přitahoval pozornost inscenátorů, představovalo téma smrti. Přesněji otázka: Jak umřít? „Obvykle se nám podobné tázání zdá absurdní, protože si je obvykle nepokládáme: zdá se, že nejlepší smrt je taková, která přijde náhle, vyhýbá se veškerému utrpení a průtahům, které by nám umožnily uvažovat o našem zmizení ze světa živých a naší posmrtné cestě,“ poznamenal Nadaud. Jemu i jeho svěřencům se zdálo se, že není tak jednoduché a samozřejmé se podobným otázkám vyhnout. Výsledkem bude představení, v němž akci vytváří hlavně těla herců. Jejich gesta, vztahy či dynamika mezi nimi a další lyrické prostředky ponesou děj. Nepůjde však o čistě pohybové představení, fragmenty textu jsou podle režiséra nezbytné, protože zprostředkovávají příběh, jména, ale také emoce smíšené s myšlenkami: „Chtěli jsme, aby tato naše lyrika přetvořila slova v písně a pohyby.“
Dramaturgyně inscenace Karolina Ondrová dodává, že se tvůrci snažili minimalizovat text a jeho sdělení převést do pohybu. „Výrazný rozdíl vnímám v práci s pravdou a lží. Fyzické divadlo nás nutí odkrývat upřímné myšlení postav. Pohyb nedisponuje takovou schopností jako slovo, co se týče skrývání myšlenek a emocí. Postavy se tedy navzájem vidí stejně, jako je vidí divák: jsou konfrontovány s pravdomluvnými partnery. Předstírání, které je v původním textu rozhodnutím předstírajících, se zde přesouvá do kompetence přihlížejících postav, které si nepřiznávají pravdu, jíž vidí. Veškeré lži jsou tu tak obelháváním sebe sama,“ vysvětlila dramaturgyně.
Úskalím pohybu (či práce s ním) byla pro tvůrce jeho tendence vyjadřovat spíše stavy než procesy. Pohybové pasáže tedy většinou v inscenaci Hamlet a tma neposouvají děj, ale vytváří pomyslná okénka čili vhledy do aktuálního stavu postavy nebo vztahu. Budeme schopni pohybem vyprávět příběh, nebo bude každou akci muset doprovázet textový komentář, anebo budeme dokonce spoléhat na diváka, který zná předlohu, ptá se dramaturgyně. Odpovědí má být taktika propojování mluveného textu s pohybem a kombinovat těchto dvou znakových kanálů do jednotného sdělení.
První reprízy zajímavého zpracování proslulé látky se ve Studiu Marta uskuteční 12., 15. a 18. října.
Tvůrčí tým inscenace Hamlet a tma
- Překlad: Jiří Josek
- Režie: Pierre Nadaud a kol.
- Dramaturgie: Karolína Ondrová
- Scénografie: Judita Mejstříková
- Multimédia: Tomáš Hubáček
- Light Design: Jonáš Garaj
- Hudba: Tomáš Hribiš
- Produkce: Michaela Zemčíková
Divadelní fakulta JAMU zahajuje cyklus rozhovorů o herecké práci
Vážení studenti a pedagogové,
Jménem vedení Divadelní fakulty JAMU si vás dovoluji pozvat na první večer cyklu rozhovorů o herecké práci, který pro naši fakultu koncipuje režisér J. A. Pitínský pod názvem Kyklop diamantového očka (Je v činnosti herců přítomna posvátná síla nebo ne?)
Naším hostem bude ve středu 11. dubna od 17,00 hod. v posluchárně 104 herečka Emília Vášáryová.
Režisér Pitínský s ní bude hovořit o konkrétních postupech její práce na několika nejvýznamnějších rolích její tvůrčí dráhy, které budou rovněž představeny audiovizuálními ukázkami.
Realizaci cyklu podpořil Fond rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti a následovat budou ještě v letošním roce, roce 100. výročí založení Československa, setkání s dalšími předními českými a slovenskými herci.
Těším se, že nepromeškáte příležitost seznámit se s tvůrčími zkušenostmi mimořádné herecké osobnosti a že se tohoto setkání v hojném počtu zúčastníte.
Doc. Mgr. Petr Francán,
děkan Divadelní fakulty JAMU
Studenti muzikálu z Divadelní fakulty JAMU nazkoušeli činohru
Činoherní inscenací se uvedou studenti čtvrtého ročníku Ateliéru muzikálového herectví na Divadelní fakultě brněnské JAMU. Ve školním Divadle na Orlí se adepti muzikálu představí ve hře YOU od současné ruské autorky Olji Muchiny. Premiéra se uskuteční 8. dubna v 19 hodin a po nadcházející čtyři dny se konají reprízy inscenace v režii Barbory Chovancové.
YOU bude čistě činoherní inscenací, i když bude zčásti doprovázena autorskou muzikou Hany Foss. Muzikáloví herci podle režisérky dostali možnost prověřit své schopnosti při přípravě jiného žánru, než se kterým běžně pracují. Navíc jde v této sezoně v Divadle na Orlí o jedinou studentskou režii i dramaturgii. Kromě scénické hudby zazní i všemi herci zpívaná kvazi lidová píseň na text básně Sergeje Jesenina. Hra YOU pochází z roku 1997 a do češtiny přeložena o tři roky později Vlastou Smolákovou, která se osobně nedělní premiéry zúčastní. Vše se odehrává v malém bytě v Moskvě, která má v této autorské optice zvláštní sílu a nutí postavy neustále se k městu vztahovat. „Příběh lze skutečně jenom naznačit. Jsou to střípky ze životů postav, které se ocitly v jakémsi zlomovém bodě jejich života?“ doplnila studentka dramaturgie Eva Lietavová. Autorský styl moskevské rodačky Muchinové je podle dramaturgyně velmi poetický, plný fantastických představ a absurdností. „Navenek jsou slova jejích her lehká, zdá se, že nikdy nedopadnou až na zem, ale ukrývá se pod nimi vždy trápení a nesplněné touhy,“ doplnila Lietavová.
Muchina bývá často označována jako současný Čechov v sukních. Hra YOU je dokonce jakési volné pokračování Tří sester. Dokonce jedna z postav se jmenuje právě Sestra. A jiná z figur je zase jasným odkazem na učitele Semjona Medvěděnka z Čehovova slavného Racka Je tady už dlouho po svatbě se svou Mášou, která ho ale pořád nechce. „Pro nás je asi nejdůležitější motiv strachu a neschopnosti postav skutečně něco udělat proto, aby změnily svůj život a nalezly štěstí,“ doplnila dramaturgyně.
Aktéři hry se otkávají v malém moskevském bytě a snaží se ukrýt před realitou, která je za okny. „My ze všech tematických linií nejsilněji sledujeme téma války. Té, která otřásá tabulkami skla, zatímco se doma snažíme být šťastní. Předkládáme téma, které v nás generačně rezonuje. Jak se totiž postavit k tomu, že se na Ukrajině nebo v Sýrii válčí? Můžeme si dovolit před tím zavírat oči,“ ptá se režisérka Chovancová.
Na jevišti Divadla na Orlí čeká diváka scénografický řez malým bytem (nejspíše v panelovém domě) se stěnami z průhledné slídy a ústřední fototapetou. Pobývá tady až směšně velké množství osob. Řešení se podle scénografky a kostýmní výtvarnice Karolíny Srpkové záměrně pohybuje na hranici scénografického klišé. „Fototapeta je kotevním místem pro parazitní romantizování a sentiment. Přitom venku podle všeho zuří válka! Ale co oči nevidí, to srdce nebolí. Postavy si žijí jako v pohádce. Když se kvůli tomu, co se děje venku nedá dívat z okna, dá se chlácholit pohledem na tapetu,“ dodává ke své scéně Srpková. Její kostýmní řešení vychází z poetiky malby ruského malířství 50. a 60. let, kdy se uplatňovaly syté barvy a jejich vzájemná kombinace. „Jedním z hesel scénografického řešení byla nostalgie. Komplexní celek vlastních vzpomínek, zkušeností a idealizovaných představ, nekriticky porovnávaných s přítomností,“ uzavřela Srpková.
Mgr. Luboš Mareček
